Příběhy našich uživatelů

Paní Jana (84 let, vdova, žije sama ve městě)
Paní Jana je vdova, žije sama, blízcí příbuzní na Moravě nežijí. Komunikuje bez obtíží. Při chůzi s chodítkem vrávorá. Prodělala cévní mozkovou příhodu. K paní Janě jezdíme 3x denně 7 dní v týdnu. Zajišťujeme jí nákupy, pomáháme jí s koupáním a přípravou jídla. Staráme se o to, aby měla v bytě pořádek a měla zalité pokojové květiny. Když je potřeba, tak ji zavezeme k lékaři a ke kadeřnici. Kromě nás využívá také službu tísňové péče (tzv. SOS hodinky), kdyby se jí udělalo zle nebo spadla, aby se kdykoliv dovolala pomoci. Obě sociální služby si platí z příspěvku na péči, který pobírá a u kterého si sama určí, kterou sociální službu si za něj koupí. I díky naší pomoci tak může stále žít doma, kde to má ráda, aniž by musela odejít do „domova“… K paní Janě už jezdíme šestým rokem.

Pan Marek (67 let, ženatý, žije s manželkou na vesnici)
Pan Marek je ženatý, bydlí se ženou v rodinném domku. Prodělal úraz, po kterém zůstal ležet na lůžku, verbálně komunikuje minimálně. Starala se o něj jeho paní, která si vzala v práci dlouhodobé ošetřovné. Po pár týdnech oba zjistili, že to sami nezvládnou. Po celkovém zhodnocení situace v domácnosti (tzv. sociálním šetření) jsme se domluvili, že budeme pomáhat panu Markovi 2x denně s koupáním a hygienou na jeho polohovací posteli. Po čase se pan Marek zotavil a my jsme k němu dojížděli už pouze 1x denně na koupání, potom již jen 3x týdně. V té době již byl schopen chodit po domě s chodítkem, které si zapůjčil v naší půjčovně kompenzačních pomůcek, stejně jako předtím i el. polohovací lůžko. Navrhli jsme mu, že bychom mohli začít zkoušet sprchování ve sprchovém koutě. První den, kdy jsme to měli zkusit, nám ale jeho žena volala, že nemáme jezdit, že už se manžel osprchoval sám… K panu Markovi už nejezdíme, jezdili jsme k němu necelý rok.

Chlapec Tomáš (5 let, žije s maminkou na maloměstě)
Tomáš žije sám s maminkou. Tomáš má poruchu autistického spektra, když jsme ho poznali, tak ani moc nemluvil. Maminka by se ráda vrátila do zaměstnání, pro Tomáše měla zajištěnou speciální mateřskou školu, která je ale v jiném městě. Maminka zkoušela oslovit službu osobní asistence a službu rané péče, ty ale neměly volnou kapacitu. Po šetření u nich doma jsme se domluvili na vzájemné spolupráci a ve všední dny tak vozíme Tomáše ráno do školy a odpoledne po spaní zase domů. Mezitím chodí jeho maminka do práce… Tomáše vozíme do školy druhým rokem.

Použité fotografie jsou ilustrativní.

ZPĚT na stránku Pečovatelské služby